Hipster seznam oblíbených knih

Poslední dobou jsem pořád nemocná, takže přežívám na čaji, echinaceových kapkách a cucavých bonbonechproti kašli. A neo-anginu. Ale ještě předtím, než jsem lehla, jsem objevila skvělou stránku cbdb a hned jsem si na ní založila profil. Bohužel jsem zjistila, že můj seznam - chci si přečíst - je mnohem delší než - přečetla jsem. Každopádně jsem se rozhodla, že sem napíšu něco o svých oblíbených knížkách. Vybrala jsem tři a nazvala jsem to hipster seznamem, protože jsou to tři knihy, které kromě mě nikdo nečetl :-D (samozřejmě že je četlo hodně lidí, ale jedná se o knihy, které nejsou příliš masově známé, aspoň ne u nás).

1. Jídlo se nevyhazuje - Amir Gutfreund
Knihu izraelského autora jsem četla vcelku nedávno, v rámci mého rozhodnutí více proniknout do současné izraelské umělecké scény. Jedná se o částečně autobiografickou knihu, kdy spisovatel popisuje, jaké to je být první generací své rodiny, která nezažila holocaust. Knihou se prolíná spousta zajímavých postav i osudů a celý příběh má mnoho vrstev. Spisovatel mapuje zajímavou komunitu jedné čtvrti, kde žije jeho dědeček a všichni jejich obyvatelé jsou přeživší holocaustu. Ukazuje nám zajímavé, svérázné charaktery a spoustu komických situací, zároveň ale ukazuje, jak je každý okamžik jejich života poznamenán tím, co prožili. Zajímavý je tu charakter druhého dědečka Lolka, který jediný z příbuzných hlavního hrdiny holocaust nezažil, ale naopak se mu podařilo utéct a přidat se k cizineckým legiím. Zároveň nám ukazuje i osudy jejich rodičů, kteří holocaust zažili jako děti a jediným se jim částečně podařilo znovu začít žít normální život. Druhá linie nám ukazuje dětství a dospívání hlavního hrdiny a jeho nejlepší kamarádky Effi. Jak jim každý tají, co se za druhé světové války stalo a jak se stávájí posedlí odhalit tajemství lidí kolem nich. Kniha je to vtipná, hodně smutná a velmi lidská. Všechny charaktery jsou velmi uvěřitelné a plastické. Spisovatel se nedrží jedné příběhové linie a jednoho stylu, ale libovolně přeskakuje z pasáží, které jsou skoro esejistické, do popisování každodenních jednoduchých situací, aby poté přešel do velmi dramatické linie.

2. Andělé Všehomíra - Einar Már Gudmundsson
Jedná se o knihu islandského autora, která mapuje svět lidí trpících schizofrenií. Ačkoliv je kniha psaná v ich formě, hlavní postava je ve skutečnosti bratr spisovatele, který touhle nemocí trpěl a nakonec spáchal sebevraždu. Jedná se o velmi sugestivní knížku, která začíná v dětství a končí sebevraždou hlavního hrdiny. Ačkoliv se příběh odehrává víceméně chronologicky, styl knihy bych nazvala spíše mozaikovitým, kdy nám autor popisuje různé situace, ze kterých si nakonec čtenář skládá celý příběh. Je to hodně citlivé dílo, které nemoc nijak nedémonizuje, ale rozhodně ani nezlehčuje. Ukazuje nám beznaděj a smutek člověka trpícího takovou chorobou. Velmi zajímavé části se odehrávají v psychiatrické léčebně, kde si najde hlavní hrdina skupinu velmi svérázných přátel. Jedná se o lehčí a zábavnější část knihy, ale mně se líbí tím, jak ukazuje a podává svět psychiatrické léčebny a jejich pacientů. Jinak se ale jedná o melancholické a depresivní dílo, které si ale v těchto pocitech nelibuje, ale jednodušše vychází ze situace hlavního hrdiny. Podle knihy byl i natočený film, ale nebyla jsem z něho příliš nadšená.

3. Sen v červeném domě - Cchao Süe-Čchin
Třídílný čínský epos, který pochází ze sedmnáctého století, jsem četla poprvé ve čtrnácti letech a od té doby se k němu stále vracím. Kniha ukazuje život v jedné z nějbohatších rodin tehdejší doby a především život ve vnitřních pokojích, tedy v ženské části domu. Hlavní postava je sice mladý chlapec, který je ale obklopen samými ženami, matkou, tetami, služkami či sestřenicemi. V knihách se nachází opravdu neuvěřitelně mnohoženských postav nejrůznějšího postavení a věkových kategorií, všechny jsou ale velmi osobité a rozpoznatelné. Kniha především mapuje čínské zvyky a každodenní život. Také se  celým příběhem prolínají různé magické události, které vychází z tradiční čínské mytologie a může se říct, že kniha se nachází na pomezí magického realismu, ačkoliv v době jejího vzniku, žádný takový žánr neexistoval. Na první pohled se může zdát, že se v knize nic neděje, většina jejího děje spočívá v popisování toho, jak hlavní hrdinové prožívají své každodenní dny. Ale jelikož se děj odehrává v tak odlišných kulturních podmínkách a všechny charaktery postav jsou velmi zajímavé, tak děj rozhodně není nudný, ačkoliv styl vyprávění je opravdu velmi pomalý. Příběh nám poskytuje opravdu podrobný pohled, jaký byl v takových rodinách život žen, jejich starosti, problémy a zábava. Ačkoliv kniha má tři díly, tak já mám ráda pouze první dva. Ten třetí už nepsal původní autor, jelikož zemřel před dokončením své ságy a kniha už je vcelku jednodušší, hlavní milostná zápletka mi přijde plytká a kniha ztrácí své tempo a dochází k přílišným zbytečným zvratům.